Vít Škrkoň: Chtěl jsem být na hřišti užitečný

Z individuálního pohledu prožívá sezonu snů. Na mistrovství světa sedmnáctiletých se stal nejlepším střelcem po základní části, vstřelil na něm hattrick a byl součástí ideální jedenáctky po základní části. Adaptoval se v B-týmu, se sedmi vstřelenými góly je v tabulce střelců Chance národní ligy aktuálně osmý, a to je mezi hráči střelecké TOP TEN suverénně nejmladší a s nejnižší minutáží. A v sobotu si odchovanec Akademie FCB VÍT ŠKRKOŇ, odbyl i svou prvoligovou premiéru. Pomohl Baníku k důležitému vítězství nad Zlínem.

Máte na svém kontě první minuty v dresu ligového Baníku. Jaké byly?

Úspěšné, protože tým vyhrál. Ale pro mě osobně samozřejmě velká událost. Debut za A-tým! Jsem v Baníku od svých dvanácti let, tohle jsem si vždycky přál, byl to můj sen a cíl zároveň. A splnil se mi ještě navíc před fanoušky Baníku.

Ti doprovodili váš nástup na hřiště v 87. minutě velkými ovacemi. Nepřekvapilo vás, když jste slyšel, co se po oznámení vaše jména z tribun ozvalo?

Překvapilo. Najednou jsem to slyšel a byl jsem fakt hodně překvapený. To byl zážitek! Musím říct, že mi to dalo ještě větší chuť na hřišti i za těch pár minut něco ukázat.

K tomu se dostaneme. Nejdřív mi řekněte, tušil jste během zápasu, že na vás přijde řada a půjdete na hřiště?

Netušil. Spíš jsem myslel, že tam nepůjdu. Vedli jsme, gól jsme nutně vstřelit nepotřebovali. A trenér mi najednou řekl, že tam půjdu.

Je vám osmnáct let, do soboty jste neměl jediný prvoligový start. A najednou máte jít do zápasu, který Baník životně potřebuje vyhrát. Vede sice, ale jen o gól. Jak se hráč ve vašem věku s takovou porcí zodpovědnosti vyrovná?

Nebral jsem to tak. Spíš to pro mě byl důkaz velké důvěry. Tak jsem to cítil. Přesně jak jste řekl. Vedli jsme o gól, vedení jsme nesměli ztratit, šlo o strašně moc. A v té chvíli mi trenér řekne, že mám jít na hřiště? To znamená jediné. Že vám stoprocentně věří. A já jsem tam šel najednou s tím pocitem, že musím udělat úplně všechno pro to, ne abych něco nepokazil, ale abych něčemu aktivně pomohl. Prostě ne jenom nebýt tam na škodu, ale být tam platný a k užitku.

Podle toho to také vypadalo. Krátce po nástupu na hřiště vás Dennis Owusu vyslal do šestnáctky a vy jste, i když už trochu z úhlu, vystřelil. A nebyla to úplně příjemná střela…

Kdyby byla příjemná, chytil by ji. Ale on ji jenom vyrazil a šlo to na roh…

Na roh, ze kterého padl gól…

Tak se mi snad přece jen splnilo to, že jsem na tom hřišti něčemu pomohl…

Mnoho nechybělo, a k hlavičce po zmíněném rohu byste se dostal vy…

Je to tak. Letělo to směrem, kde jsem byl. Skákal jsem a byl jsem připravený, že to budu hlavou hrát já. Ale viděl jsem najednou Michala Frydrycha, který naskakoval přede mnou, a bylo jasné, že na to dosáhne a bude hlavičkovat on. Takže jsem se na poslední chvíli připravil na to, že bude možná potřeba dorážet. Ale hned jsem viděl, že je to gól.

Takhle zblízka jste ještě ligový gól Baníku neviděl…

A ještě nikdy jsem ho s mužstvem neoslavoval před tolika fanoušky. Další důvod, proč na tento zápas nikdy nezapomenu.

Vy už jste zvládl přechod z mládežnického do dospělého profesionálního fotbalu, ve druhé lize si vedete výborně. Ale jaký byl rozdíl mezi druhou a první ligou?

Herně? To ještě nedokážu tak vyhodnotit, na to jsem byl na hřišti krátce. Ale že je na vás daleko větší tlak ze všech stran, že se to hraje v úplně jiné atmosféře, to člověk pozná okamžitě.

Co vám k debutu řekl trenér Dvorník?

Mluvili jsme o tom jen krátce, bavili jsme se snad jenom o té střele. Říkal, že to tam klidně mohlo padnout.

A co spoluhráči v kabině po utkání?

Tam zavládla hlavně radost z toho, že se vyhrálo a že se jede na Duklu s tím, že je ještě o co hrát. Z toho tam byla velká radost, to bylo to hlavní téma. A to je jasné, o to šlo především. Ale ano, kluci mi k tomu debutu blahopřáli. Já to ale taky tak beru. To hlavní byly tři body a že jsme zůstali ve hře.

Co očekáváte od utkání na Dukle?

Těžký zápas o všechno. Ale tribuny budou plné našich fanoušků, tak věřím, že nám to pomůže k úspěchu.