Jeho příběh je plný euforie a mimořádně upřímné radosti z návratu na ligový trávník. Tomáš Mičola oblékl v pátek večer na Městském stadionu proti Sigmě Olomouc dres Baníku po více než pěti letech a ve velmi důležitém zápase našemu týmu pomohl k výhře 1:0. Po měsících, kdy si prošel fotbalovým trápením, si svůj baníkovský comeback naplno užívá a věří, že šanci, kterou od Baníku dostal, vrátí co nejlepšími výkony.
Tomáši, na hřiště jste nastoupil v 70. minutě, jak jste cítil?
„Necítil jsem se špatně, s kondicí jsem nikdy neměl problém, ale herní výpadek je přece jen znát. Některé situace jsem měl řešit lépe, ale i tak jsem šťastný. Kluci mi pomohli, hráli obětavě a jenom potvrdili to, co šlo poznat už od počátku týdne. Že prostě vyhrajeme. Mohli jsme rozhodnout už dříve, ale zaplaťpánbůh, že to tak dopadlo. Jsem neskutečně šťastný, že jsem zase oblékl dres Baníku.“
Věřil jste, že budete připraven už právě k zápasu se Sigmou?
„Tady musím nejprve říct, že díky zájmu Baníku jsem úplně ožil. Chtěl bych uvést na pravou míru, že moje zdravotní problémy v posledních měsících nebyly spojené s kolenem, ale šlo o svalová zranění. Až tady v Baníku jsem od celého realizačního týmu dostal vynikající péči, kdy se mnou pracovali každý den a dali mě neskutečným způsobem dohromady. Věřím, že to teď vrátím výkony na hřišti a že to půjde nahoru, byť samozřejmě vím, že je přede mnou kus práce.“
Fanoušci na vás nezapomněli, přivítal vás hlasitý aplaus. Jaké to bylo?
„Fanouškům bych chtěl moc poděkovat, že na mě nezapomněli. Celkově jsem moc šťastný, že jsem tady. Zase mám radost z fotbalu a to díky Baníku. Cítím, že všichni chceme udělat maximum a děkuji trenéru Korytářovi, že mi dal šanci.“
Co jste říkal atmosféře na Městském stadionu, kde fandilo více než sedm tisíc lidí?
„Byla to pecka, fanoušci byli hodně slyšet. Věřím, že se z Městského stadionu stejně jako v minulosti z Bazalů stane naše tvrz, aby to tady s námi soupeři neměli jednoduché. To je náš cíl.“
Olomouc nás v závěru tlačila, jak jste viděl dění na hřišti jako přímý aktér?
„Kluci hráli na maximum, přesto se dalo čekat, že soupeř v závěru zatlačí. Mohli jsme přitom dát druhý gól ještě do poločasu nebo potom, co měl stoprocentní šanci Marek Červenka. Pokud je to jenom o gól, je to pro soupeře pořád hratelné. Všichni děkujeme Jirkovi Pavlenkovi, že nás v závěru zachránil. Proti Sigmě to bylo hlavně o sebeobětování a teď máme dva týdny na další práci. Máme sice jenom čtyři body, ale věřím, že pokud budeme hrát dál tak obětavě, štěstí se k nám víc přikloní a podaří se nám ligu zachránit.“
Není na škodu, že teď ligu na dva týdny přeruší reprezentační pauza?
„Myslím si, že ne. Můžeme teď čtrnáct dnů potrénovat a posunout se zase o úroveň výš.“