Poprvé v kariéře se bratři Jakub a Ondřej Šašinkovi sešli v základní sestavě áčka Baníku. I když jim vzácný zážitek pokazila porážka 1:2 s Brnem, na zápas těžko zapomenou. "Není to vůbec špatný pocit zahrát si s bráchou v áčku. Jen škoda, že je to v sestupové sezoně," řekl o dva roky starší dvacetiletý Jakub.
Jaké jste prožíval, že spolu nastoupíte poprvé od začátku?
V lize jsme spolu hráli poprvé, to je pravda. Ale měli jsme už možnost si to vyzkoušet v juniorské lize. Tam nám to celkem šlapalo. Dobře jsme si nahrávali, dávali jsme góly. Myslím, že na hřišti si celkem vyhovíme. Ale liga, to je samozřejmě něco jiného. Není to vůbec špatný pocit zahrát si spolu.
Typologicky jste oba celkem odlišní hráči. Jak byste popsal Ondřeje?
On má lepší rozehrávku. I když dneska mi to tam taky párkrát mohl dát (smích). Já jsem spíše takový hráč před bránu, nějak to tam dorazit a dotlačit.
Rodiče, kteří vás pravidelně sledují, museli mít velkou radost.
To určitě. Samozřejmě, že dnes nechyběli. Přijel s nimi i děda. Všichni mají radost.
Co chybělo k tomu, aby vaše společná premiéra byla vítězná?
Možná gól na 2:0, těžko říct. První půlku jsme hráli slušně, měli jsme i další šance. Brácha trefil tyčku, Dan Holzer taky. Škoda, že to tam nespadlo. Chtěli jsme zápas kvůli fanouškům vyhrát. To, jak zase povzbuzovali, bylo až neskutečné. Budeme se snažit co nejrychleji dostat zpátky. Uvidíme, jak se v létě poskládá kádr.