Před 40 lety: Cestu za titulem komplikuje podzimní krize

Do klubového života patří kromě současných radostí i starostí také významné historické okamžiky a milníky, které zůstávají dodnes v paměti fanoušků. Jedním z takových je v případě Baníku historicky první mistrovský titul v tehdejší československé lize, jehož zisk se datuje do sezóny 1975/1976, tedy přesně před čtyřiceti lety.

My se nyní vydáme po stopách toho triumfu. Ve druhém díle našeho retro seriálu se zaměříme na průběh první poloviny podzimní sezóny, která, jak víme z minula, začala porážkou 1:3 na hřišti košické Lokomotivy…

V polovině srpna 1975 se prvoligová sezóna, v níž mezi šestnácti účastníky startovalo hned sedm slovenských klubů, a po letech chyběl velký rival Sparta Praha, sice teprve rozjížděla, ale velmi záhy nabrala strhující tempo. Vždyť během sedmnácti dnů, které dělily baníkovskou premiéru v soutěži od konce prázdnin, tým trenéra Jiřího Rubáše odehrál pět ligových a jedno pohárové utkání! Po výjezdu do Košic hostili baníkovci na Bazalech 17. srpna Sklo Union Teplice a po velké převaze nad severočeským soupeřem zvítězili 3:1. Nepovedený dojem z úvodního nezdaru na hřišti nováčka z Košic se tedy zdál být napraven.

Hned o tři později se Baník předvedl v Praze na Bohemians, kde se hrál zápas s vynikajícími výkony brankářů. Domácího Kozinku překonal v prvním poločase Libor Radimec a vše vypadalo velmi nadějně. Po přestávce ovšem baníkovec Pavol Michalík dvakrát inkasoval, a tak i druhé utkání na hřišti protivníka skončilo porážkou. Na přílišné rozjímání však nebyl čas, protože už za další čtyři dny bylo třeba doma zdolat nevyzpytatelný Trenčín. Baník to zvládl jednoznačně výsledkem 3:0 a stejně přesvědčivý byl i jeden individuální výkon.

Slibný debut Jiřího Ruše

„Vedle Rosti Vojáčka se poprvé v ligovém utkání objevil mladý obránce Jiří Ruš, aby nahradil zraněného Františka Humla. Dvacetiletý hráč začínal v Baníku od nejmladších žáčků, prošel dorostem i B mužstvem a jeho ligový debut byl velmi slibný,“ psalo se v obsáhlé klubové kronice vydané v roce 1987 k 65 letům Baníku Ostrava. Debutant Ruš se v následujících zápasech v sestavě usadil natrvalo a na konci sezóny byl po brankáři Michalíkovi a šéfovi obrany Vojáčkovi třetím nejvytíženějším hráčem Baníku s počtem 2 415 odehraných minut.

Před koncem letních prázdnin roku 1975 baníkovci ještě vyhráli v utkání Českého poháru 3:0 na hřišti Bohumína a 30. srpna remizovali v lize na Interu Bratislava 0:0. Opět na cizím stadionu hrál Baník i v 6. kole. Počátkem září po atraktivním průběhu hry podlehl Dukle Praha 1:3 a v podobném duchu bohužel pokračoval i před domácími fanoušky, kterých navzdory dešti přišlo 12 514, v zápase se Spartakem Trnava. Málo platná byla slova jejího kouče Antona Malatinského o tom, že dramatickému souboji by více slušela remíza. Baníkovští střelci se prosadit nedokázali, Michalík byl naopak dvakrát překonán, což znamenalo už čtvrtou porážku v sezóně.

Výhra nad Slavií i šokující televizní debakl

Možnou krizi Baník dokázal odvrátit v polovině září na Zbrojovce Brno, kde dlouho prohrával, avšak důležitou remízu 1:1 v 83. minutě zařídil tehdy debutující osmnáctiletý dorostenec Zdeněk Lorenc. Ještě lépe bylo po 9. kole, v němž baníkovci na Bazalech porazili Slavii Praha 2:0, když výbornému utkání udávala tón i tempo skvěle hrající záloha ve složení Arnošt Kvasnica – Petr Slaný – Lubomír Knapp. Přičteme-li k tomu „povinnou“ pohárovou výhru 2:0 nad Slavií Kroměříž, zdálo se být zaděláno na vzestup výkonnosti.

Jenže fotbalový pán Bůh si pro Baník přichystal poněkud trnitější jízdu za budoucím titulem. Bylo 29. září 1975, když Vojáček a spol. nastoupili k televiznímu utkání na hřišti VSS Košice. Pokud budeme citovat klubovou kroniku psanou Vladimírem Doležílkem, zjistíme, že to, co Baník předvedl televizním divákům, bylo šokující. Porážka 1:6 bohužel odpovídala velmi slabé hře bez patřičného nasazení. „Tímto zápasem, který byl nejslabší za několik let, si hráči velmi poškodili svou pověst,“ uvedl baníkovský kronikář. Částečně se jim povedlo si reputaci napravit o tři dny později výhrou 5:0 v poháru proti Uherskému Hradišti, ale to nemohlo překrýt dosti rozpačitý průběh prvních deseti ligových kol, v nichž Baník třikrát vyhrál, dvakrát remizoval a pětkrát byl poražen.

Podzimní krize vrcholí

Vyvrcholením slabého podzimního období byl zápas, který se hrál 4. října na Bazalech proti podceňovanému Liazu Jablonec. Matný výkon Baníku stačil pouze na remízu 1:1, které přihlíželo již jen 3 220 fanoušků. Něco se muselo stát, mužstvo čekalo na nový impuls. „Výbor klubu se zhoršenou situací zabýval a vyvodil z ní tvrdé následky pro Lumíra Mochla a Jiřího Klementa tím, že je dočasně vyřadil pro porušování kázně a životosprávy z ligového mužstva,“ popisoval moment, který měl kolektiv probrat z letargie, klubový kronikář. Vyřazeni byli dva vynikající hráči, kteří podle jeho slov dovedli rozhodnout zápas, avšak v daném okamžiku se mužstvo muselo obejít bez nich.

Po těchto personálních změnách, které měly Baník opět nasměrovat na vítěznou vlnu, si mohla Rubášova nová sestava stěží vybrat větší výzvu, než jakou byl v té době Slovan Bratislava. Právě na jeho hřišti se 11. října 1975 odehrála jedna z klíčových bitev celé sezóny…