FC Baník Ostrava Mistr ligy 1976 | 1980 | 1981 | 2004
FC Baník Ostrava

Milan Baroš: Musím začít budovat něco nového

03.07.2020 | Redakce

Před dvaadvaceti lety nastoupil ke svému prvnímu prvoligovému zápasu v dresu Baníku. Nyní oznámil svůj konec. Nejen o svém rozhodnutí, ale také o kariéře, kterou prožil, vyprávěl Milan Baroš na páteční tiskové konferenci.

Milane, co vás přimělo k rozhodnutí kariéru definitivně ukončit?

Ty důvody jsou asi jasné. Zaprvé věk, který bohužel nejde zastavit. A zadruhé můj zdravotní stav, který už byl v poslední sezoně špatný. Po jakékoliv delší zátěži jsem začal cítit achillovky nebo kolena. Po těch 22 letech od chvíle, kdy jsem na Bazalech naposledy hrál, už ten zdravotní stav není na to, abych mohl v profesionálním fotbale pokračovat.

Nastoupíte ještě do nědělního utkání s Plzní?

Jsme nějak domluveni. Ten plán byl původně úplně jiný, přál jsem si odehrát poslední zápas před plným stadionem, což teď bohužel nejde. Jsme s trenérem domluveni, že v neděli nějakou část toho zápasu odehraju. Pro těch pět tisíc lidí, kteří budou moci přijít, si ještě budu moci pár minut zahrát.

Fanoušci jsou zvědavi, zda budete pokračovat v Baníku v jiné roli...

S panem Brabcem jsme se o tom několikrát bavili. Pro mě je to teď ale všechno tak čerstvé, že si budu muset dát chvíli pauzu. Byl jsem celý život ve fotbale, a teď si musím utřídit ten pofotbalový život a začít budovat něco nového. Mám k Baníku zvláštní vztah a ta možnost, že se sem někdy v nějaké jiné roli vrátím, existuje, Ale teď nic konkrétního není.

Máte za sebou skvělou kariéru...

Uteklo to strašně rychle. Pamatuju si, jak jsem tady v roce 1998 poprvé střídal Peťu Samce a dnes je to 22 let... Za tu dobu se v mé kariéře stala spousta věcí. Splnil jsem si přání, která jsem jako kluk měl, dostal jsem se do Anglie, což pro mě bylo vysněné. Dostal jsem se do nároďáku, nějaké úspěchy jsme v něm vybojovali, takže já tu kariéru hodnotím dobře.

Vybojoval jste v kariéře mnoho trofejí. Ale žádnou v Baníku Mrzí to?

Samozřejmě. Člověk hraje fotbal proto, aby něco dokázal. A Baník je pro mě srdcovka. Takže je bez debat, že je škoda, že jsem s Baníkem osobně žádnou trofej nezískal.

Neuvažoval jste prodloužit hráčskou kariéru do doby, než budou moci být znovu plné stadiony? Abyste se opravdu mohl rozloučit s vyprodanými ochozy?

Nikdo neví, kdy se ti diváci vrátí. Jestli to bude už na podzim nebo později... A protahovat to jen kvůli tomu, když to ani zdravotně nejde, asi nemá smysl.

Kdy jste se definitivně rozhodl, že skončíte?

Už to ve mně poslední dobou dozrávalo. Na podzim jsem byl dva měsíce mimo s achillovkou, pak začala příprava, něco jsem odtrénoval a měl jsem zánět ve druhé achillovce. Takže jsem byl opět mimo. Pak jsem začal trénovat a prasklo mi v lýtku. Ty pořád achillovky cítím, hlídám si pohyb a cítím na sobě, že už do toho nemůžu dát vše jako dřív. A dostat se do nějaké formy, když člověk nemůže naplno trénovat, je strašně těžké a myslím, že nemožné.

Bude nedělní utkání s Plzní vašim úplně posledním startem, nebo pojedete i ve středu do Jablonce?

Myslím, že lepší bude, když se rozloučím doma.

Máte v plánu zorganizovat speciální rozlučku? Tedy až budou moci být stadiony plné?

„Nějaká taková myšlenka tam je. Ještě to ale není konkrétní, takže těžko spekulovat víc, ale bavíme se o různých variantách nějakého benefičního zápasu. Ale málokdo ví, jestli bude příští rok možné stadiony naplnit. Těžko něco vytvářet a organizovat, když člověk neví, co bude.

Plánuteje ještě zahrát si za nějaký tým, jak se říká, jen tak na žízeň?

Říkal jsem ve Viganticích, že tam ta možnost třeba je, ale i to bude záviset na mém zdravotní stavu, protože i Vigantice hrají I.A třídu. Už to není jenom okres. Slíbil jsem, že nějaké zápasy si za ně zahraju. Když to půjde zdravotně, tak rád.

Na kterou z etap vaší kariéry budete vzpomínat nejraději?

Každá etapa měla něco do sebe. Když jsem začínal v dorostu Baníku, bylo mým přáním zahrát si ligový zápas. Postupem času se ta přání posouvají. Další sen byla Anglie, kde jsem hrál v jednom z historicky nejlepších klubů, v Liverpoolu, dokázali jsme vyhrát Ligu mistrů. Spoustu zápasů jsem odehrál v nároďáku. Fantasticky jsme hráli na EURO 2004 a jenom škoda, že jsme to nevyhráli. Pak přechod do Turecka, ze kterého jsem měl trochu strach, mi přinesly nádherné čtyři a půl roku života. Co se týká života v Istanbulu i fotbalově. Říct jeden klub nebo jednu sezonu je těžké.

Jak hodnotíte svůj návrat do české ligy?

Mám to rozděleno na několik částí. Když jsem se do Baníku vracel poprvé, už jsem si myslel, že tu skončím. Bohužel to tehdy nešlo, v Baníku byla situace, jaká byla. Putoval jsem dva roky po jiných klubech, ať už to byl Liberec nebo Mladá Boleslav. A až díky panu Brabcovi, který ten Baník uchopil a začala nová jednání, jsem se do Baníku mohl vrátit znovu a končím teď doma.

Jak vzpomínáte na svého prvního trenéra v Baníku pana Václava Štverku?

Byl to jeden z mých prvních trenérů, který mě do Baníku navíc přivedl. Znám se velmi dobře i s jeho synem Davidem, se kterým jsem hrával v žákovských kategoriích, potkávám se dodnes i jeho tátou, právě s Václavem Štverkou.

Na kterého trenéra z těch, které jste poznal, budete nejraději vzpomínat?

Já jich potkal tolik, že je těžko říct jedno jméno. V nároďáku jsme měli Karla Brücknera, v zahraničí jsem poznal Gérarda Houlliera, který mě přetáhl do Anglie a pak si mě vzal s sebou do Francie, v Galatasaray jsem poznal Franka Rijkaarda, to pro mě byla taky obrovská fotbalová škola. Těch trenérů bylo strašně moc a říct jedno jméno by bylo vůči těm ostatním nefér.

Jak hodnotíte vývoj Baníku od okamžiku, kdy jej převzal Václav Brabec?

Baník prožil smrt. Nebýt pana Brabce, Baník už by nebyl. Nebo by byl, ale ne v takové kondici a formě, v jaké se dnes nachází. Věřím, že jde správnou cestou. Ono to není jednoduché, když hrajete tři roky zpět do posledního kola o záchranu, a pak hned všichni čekají poháry. To mužstvo se musí nějakým způsobem poskládat. Budou dorůstat mladí kluci, kteří sem patří a Baník má našlápnuto dobře. Věřím, že to bude pokračovat tak, jak je to nastaveno. Teď jsme hráli dvakrát v první šestce, i když ta nadstavba nám potom nevyšla, jak jsme si přáli. Ale mladí kluci i tím získávají zkušenosti a už ta příští sezona může být úspěšná a třeba už ty poháry vyjdou. I když ono to není ztraceno ani teď.

Zvažujete, žes e někdy v budoucnu stanete trenérem?

Ne. To pro mě určitě není cesta.

Twitter
MW Dias
PUMA
M&M reality holding a.s.
Radegast
Satum
VACUTEC MORAVIA, spol. s r.o.
AUTOBOND
Město Ostrava
Moravskoslezský kraj
CETRIS
ŠKODA VAGONKA a.s.
malang
Satos Prostějov a.s.
Solaris Bus
ha-vel
KAIMAN, s.r.o.
LAMA energy
B of B cars s.r.o.
SOR Libchavy spol. s r.o.
FORTUNA