Luboš Kozel: Chuť je na hráčích vidět

K ideálu to má ještě daleko. Ale možnost trénovat alespoň po skupinkách v Baníku přivítal každý včetně kouče Luboše Kozla. „Je to lepší, než když kluci běhají samotní po lesích,“ řekl na obnoveném startu společné přípravy.

Jak jste uvítal návrat do společné přípravy?

Plnohodnotný trénink to samozřejmě není, jsou tam omezení, nemůžete jít do kontaktu. Ale zaplaťpánbůh aspoň za tohle. A doufáme, že je to jen dočasné opatření a že se to bude postupně uvolňovat. Všechno špatné je ale i pro něco dobré. Je tady prostor pro zlepšování individuálních dovedností, protože tam máme rezervy.

Jak velkou chuť jste na hráčích pozoroval?

Je vidět na všech, že se těšili. Všichni už chtěli trénovat. Teď už mají míč u nohou, jsou v kolektivu, cvičení jsou připravena soutěživou formou a je na nich vidět, že nechtějí prohrát. To je určitě pozitivní.

Umíte odhadnout další vývoj?

Doufám, že to jde správnou cestou. Že se to bude uvolňovat víc, že povolí minimálně kontakt na větší skupinu a bude to zase bližší zápasu a lize. Věřím, že se začne hrát. Nevíme ale, co by se stalo ve chvíli, kdy by se ukázalo, že někdo z hráčů je nakažený. Co by to znamenalo dále. To nedokážu říct.

Jaký bude návrat do zápasového rytmu po takovém dlouhém výpadku?

Riziko tam určité je. Je pravda, že hráče měsíc nevidíte, nejsou v herním tréninku, teď to taky není plnohodnotný trénink. A je otázka, jak dlouhá ta doba toho plnohodnotného tréninku bude. Kdyby se šlo po jednom týdnu hned do ligy, a pak máte před sebou šest až sedm týdnů, kdy hrajete středa-sobota, tak to je pro hráče pochopitelně záhul a jejich zdravotní stav to vydržet nemusí. Výhoda je pak pro kluby, které mají širší kádr a mají možnost střídat více hráčů.

Jak jste vy osobně strávil dlouhou pauzu bez společných tréninků?

Snažil jsem se ten čas využít aktivně i teoreticky. Zašel jsem si zaběhat nebo na kolo, ale sledoval jsem hodně taky videa, naše zápasy i soupeře nebo konkrétní hráče. Snažil jsem se čas nepromarnit.