Dominik Holec: Euforie? Je na místě!

Byl ústřední postavou týmu, který v neděli podruhé na jaře naplno bodoval na hřišti Viktorie Plzeň. DOMINIK HOLEC dal v brance svým výkonem spoluhráčům v poli maximální podporu, ti ji využili, a nakonec z toho bylo vítězství, které Baník definitivně posunulo do pohárové Evropy.

Jak vám a týmu druhé jarní vítězství v Plzni chutnalo?

Chutná to úžasně. Kór po těch výsledcích, které jsme měli v předchozích týdnech a které nás úplně netěšily. A kdy jsme věděli, že to nebyla úplně naše hra, kterou bychom se chtěli prezentovat. Ale v Plzni to všichni odjezdili na krev a chutná to opravdu úžasně vyhrát v Plzni dvakrát po sobě proti tak kvalitnímu soupeři.

Podobně jako při březnovém utkání v Plzni také tentokrát jste výhru na hřišti Viktorie podpořil několika vynikajícími zákroky...

Těší mě to, od toho tam jsem, abych týmu pomohl. Už jsem to říkal, že mi asi víc vyhovuje, když jsem v permanenci a zákroků je hodně, než když je práce málo. Ale i když nastane jen jedna situace, jsem tam proto, abych ji vyřešil. Pokud je jich víc, musím jich vyřešit víc. Plzeň má kvalitu, šance si vypracuje, takže jsem rád, že to tentokrát skončilo jen jedním gólem v naší brance. Otočili jsme výsledek proti extrémně kvalitnímu soupeři, to nás těší a určitě nás to do těch posledních zápasů nakoplo.

Který z těch zákroků byl nejtěžší? Proti Janu Paluskovi v šesté minutě zápasu?

Těch situací tam bylo víc, a těžkých, nerad bych vypichoval jednu. Budu se na to ještě muset podívat, ani si už ty situace všechny nepamatuju. Brankář musí pomoct, ale pomáhali mi i kluci, házeli se do střel, odmakali to, odedřeli v sestavě pro někoho možná okleštěné, o to víc to těší.

Útrobami plzeňského stadionu se po utkání z kabiny Baníky i přes zavřené dveře valila jedna obrovská radost a euforie...

Myslím, že euforie je na místě. Už jsem říkal, že ty poslední dva tři týdny nebyly z naší strany takové, jaké bychom si představovali. I to patří k fotbalu, ale teď jsme dokázali, že tam, kde jsme, jsme oprávněně. Nabudí nás, pomůže nám to, navíc se nám vrací kluci, kteří nemohli hrát. Ale je skvělé, že když tihle kluci chybí, nastoupí další, kteří prokážou, že kvalitu na to, aby hráli za Baník, mají. Přesně to se v Plzni stalo. Do dalších zápasů půjdeme s tím, že je budeme chtít vyhrát a budeme chtít skončit co nejvýše. Cíl dostat se do pohárové Evropy, jsme splnili. Za to jsme vděční. Máme jistotu minimálně třetího místa, to je úžasné. Teď nás čekají zápasy s pražskými „S“, budou náročné, ale bude jen na nás, jak se s tím popasujeme.

Může být v těch posledních fázích sezony výhodou, že je ve hře druhé místo pro Baník, což před sezonou vůbec nikdo nečekal?

To byl leitmotiv celé sezony, od nás tohle nikdo nečekal. Někteří odborníci nás pasovali na páté místo. Navzdory všemu, co jsme se během sezony naposlouchali, jsme ukázali opak, a máme teď jisté místo třetí. Uvidíme, jak nakonec skončíme. Tahle sezona je už teď úspěšná a už bude jen na nás, jak moc úspěšná bude.

Ještě slůvko k utkání v Plzni. V jednu chvíli o vás měli fanoušci strach. Zvláště ti, kteří v televizi viděli, jak moc jste si při výběhu proti Matěji Vydrovi a následném souboji s ním podvrtnul kotník...

Já měl v první řadě strach, abych Matěje Vydru netrefil, aby to nebyla červená, abych mužstvo neoslabil. Ten okamžik, kdy jsem si řekl, že vyběhnu, to asi nebylo jedno z nejrozumnějších rozhodnutí mé kariéry, ale naštěstí jsem tam byl dřív a povedlo se mi to odkopnout. Já dobře vím, že on mě trefit nechtěl, že šel za míčem, že si ho chtěl předkopnout a přitom mě trochu zasáhl. Podvrtnul se mi nejen kotník, ale i koleno. Naštěstí jsem neslyšel žádné prasknutí, ale bylo to nepříjemné a byl jsem z toho vyplašený. I proto jsem si hned volal ošetření, abychom to nějak uklidnili. V průběhu zápasu jsem to ještě několikrát zacítil, ale věřím, že nějaký další problém z toho nebude.