Oslovily mě plány vedení, říká navrátilec

Směr, kterým se Baník v dalších letech hodlá ubírat, mu usnadnil rozhodování. DUŠAN VRŤO kývl na nabídku z dobře známého prostředí a od června se na Bazalech chopí práce sportovního ředitele.

S jakými pocity ze Senice odcházíte?

Chtěl bych v prvé řadě poděkovat majiteli klubu Vladimíru Levarskému za důvěru, kterou mi před šesti a půl lety dal. Uteklo to strašně rychle, ale když se ohlédnu zpátky, tak mám z naší práce velmi dobrý pocit. Děkuju celému klubu a všem fanouškům, že jsem měl tu možnost být součástí velké senické fotbalové rodiny.

Baník vás v posledních letech oslovil opakovaně. Proč jste se nyní rozhodl nabídku akceptovat?

Mohu potvrdit, že mě doopravdy bývalí majitelé Baníku opakovaně oslovili. Nejprve to byl Libor Adámek a potom Petr a Michal Šafarčíkové. Když budu upřímný, tak jsem je musel vždy s díky odmítnout. Situace v klubu byla z mého pohledu velice složitá a neviděl jsem žádnou vizi ani směr, kterým se chtěl klub ubírat. A vnitřně jsem ani necítil, že by mě návrat do Baníku mohl v kariéře posunout dále.

Vše se tedy změnilo až po příchodu nového majoritního akcionáře?

V posledních měsících jsme o mém návratu opakovaně jednali. Oslovila mě právě vize a směr, kterým se chce Baník pod vedením Václava Brabce ubírat. Proto jsem nabídku taky od léta přijal.

S jakými pocity se do Baníku Ostrava vracíte?

I když to možná bude znít někomu zvláštně, tak si nabídky i silného mandátu velice vážím. A to i přesto, že samozřejmě dobře vím, že Baník bude po dlouhých padesáti letech hrát „jen“ druhou ligu. Své nové angažmá beru jako obrovskou výzvu, a to hlavně proto, že Baník beru společně se Senicí a skotským Dundee jako svůj mateřský klub.

Vzpomenete si ještě na moment, když jste jako mladík do Ostravy přišel?

Na takové momenty se v kariéře nezapomíná. V Senici jsem hrál do sedmnácti let. Pak k nám domů přijeli pánové Miloslav Dopita, Oldřich Novák s Evženem Hadamczikem a k přestupu do Baníku mě přemluvili. I když přemluvili… Mě nabídka asi jako nyní hodně oslovila a byl to pro mě určitě tehdy osudový krok dopředu. V letech 1992 až 1996 jsem pak ještě čtyři roky odehrál ve skotském Dundee, kde mám dodneška také hodně přátel a kamarádů.

Mluvil jste o mandátu a vizí, jakým se Baník bude v příštích letech ubírat. Můžete prozradit, co budete mít na starost?

Fanoušky Baníku i média bych rád poprosil o několik dní na rozkoukání, protože jsem do konce měsíce smluvně vázán v Senici. Proto bych rád dokončil nejprve svou práci tam a pak se doopravdy naplno začal věnovat té v Baníku. Ale představu samozřejmě mám. Je jasné, že nás čeká hodně práce. Já jako sportovní ředitel budu mít na starost nebo lépe řečeno v kompetenci celý sportovní úsek. Mám radost z toho, že se do Baníku zase začínají vracet odchovanci nebo bývalí hráči klubu. Je tu Marek Jankulovski, Petr Mašlej a věřím, že se nám podaří do struktur klubu přivést zpátky i další bývalé hráče, kteří jsou s klubem spjati.

Fanoušky asi nejvíce zajímá složení týmu, který bude bojovat o návrat mezi českou fotbalovou elitu.

Je jasné, že prioritou je rychlý návrat do první ligy. Ale je nám všem jasné, že to nebude vůbec jednoduché. Situace je momentálně taková, že máme pod smlouvami velice mladý, ale na druhé straně také vcelku perspektivní celek. Druhá liga ale není jen o mládí. My budeme muset zápasy vyhrávat, což nebude rozhodně vůbec jednoduché. Chci tím říct, že tým potřebuje na některých postech posílit o zkušené hráče, kteří ustojí tlak. V minulosti se Sigmě Olomouc, ale také třeba Zbrojovce Brno po sestupu stalo, že se s druhou ligou vcelku dlouho srovnávali. Věřím, že se i z jejich zkušeností poučíme a na novou soutěž složíme takový tým, v jehož silách bude postoupit. To je v této chvíli náš hlavní cíl.

Určitě máte vytipované už posily. Můžete nějaké jména prozradit?

Seznam posil je i na mé poměry hodně dlouhý, a to proto, že si je třeba uvědomit to, že potenciální posily přicházejí do druholigového klubu. A je třeba si přiznat, že to je zásadní problém. Ale na druhé straně s některými hráči jsme už mluvili a mohu fanoušky Baníku ubezpečit, že klub má i přes sestup pořád zvuk. A to ostatně hlavně kvůli atmosféře a zájmu o fotbal, který v Ostravě odnepaměti panuje. Rádi bychom samozřejmě přivedli do klubu hlavně kluky, kteří mají k Baníku nebo regionu vztah, ale je to už kvůli druholigové účasti velice složité. Máme ale nějakou představu a věřím, že už brzy představíme nové posily, které za Baník budou nejen v příští sezoně hrát.

Ve funkci sportovního ředitele Senice jste působil šest a půl roku. Na co nejraději vzpomínáte?

Určitě na tři účasti v Evropské lize nebo druhé místo v soutěži. Ale celkově mám radost hlavně z toho, kam se celkově klub posunul. Pro Baník to není moc dobrá vizitka, ale Senica je, co se týká tréninkového zázemí, deset let popředu. To doopravdy nepřeháním. Ale na druhé straně před těmi necelými sedmi lety, když jsem tam přicházel byla řada projektů, jak se říká, v plenkách. A dnes Senica funguje jako špičkový slovenský sportovní klub. Věřím, že i tyhle zkušenosti se mi podaří v Baníku zúročit a společně se nám podaří vrátit tam, kde historicky patří. A to nemluvím jen o prvním týmu. Chtěl bych, aby i Baník zase začal fungovat jako klub, který má jeden cíl a jeden směr. Já jsem po konci kariéry začal v Baníku trénovat mládež a moc rád na tu dobu vzpomínám. Všichni trenéři byli jedna velká rodina a navzájem si fandili a pomáhali. Drželi jsem pospolu a navzájem si přáli. To bych chtěl ve svém úseku, co možná nejrychleji zase taky vrátit.