Muhamed Tijani: Trenér ode mě čeká víc

Letní přípravu s Baníkem nezažívá MUHAMED TIJANI poprvé. Ale poprvé cítí velkou šanci v přípravě uspět a říct si o místo v kádru. Dosud vstřelil v přípravném období tři góly. A mohlo jich být víc. Má za sebou velmi dobrou sezonu v druholigovém Táborsku, ale jak vycítíte z následujícího rozhovoru, zpět do druhé ligy už nechce. Bojuje o Baník.

S Baníkem jste absolvoval letní přípravu už v minulosti. V čem je ta letošní jiná?

Během té minulé přípravy v Baníku jsem nebyl úplně fit, nemohl jsem tehdy dát do zápasů ani do tréninků sto procent. Tentokrát jsem si řekl, že musím být na sezonu opravdu stoprocentně připravený. Absolvovat všechny tréninky. Protože chci hrát!

V čem jste se od té doby nejvíce posunul?

Dnes jsem mnohem motivovanější než tehdy. Chci vyhrávat, chci střílet góly. Ne že bych to předtím nebral vážně, ale letos je to jiné. Nechci si tuhle šanci v Baníku nechat utéct a jít zase do druhé ligy. Chci prostě hrát za Baník a střílet co nejvíce gólů.

V uplynulé sezoně jste si vedl velmi dobře na hostování v Táborsku. Osmadvacet startů a devět vstřelených gólů, to je velmi slušná bilance...

Hostování v Táborsku bylo opravdu skvělé. Dařilo se mi snad nejlépe za dobu, co jsem v Česku. Dal jsem do toho všechno a cítil jsem podporu trenérů i spoluhráčů. Ano, to hostování se opravdu povedlo. 

V Baníku jste v průběhu letní přípravy vstřelil už tři góly. Jste s tímto číslem spokojen?

Nejsem. Musím těch gólů střílet víc! Stále nejsem spokojený. Potřebuju hrát a musím přesvědčit trenéra, že dokážu těch gólů vstřelit víc. A musím pro to udělat ještě hodně.

V utkání s Karmiotissou jste měl dvě velké šance. Co chybělo, aby z nich byly dva góly?

Nevím. U té první šance už jsem si myslel, že to bude gól. Vystřelil jsem, i když ne tak tvrdě, a gólman to chytil konečky prstů. Pak u té hlavičky to prostě byl výborný zákrok brankáře, ale při té první šanci to byla asi moje chyba. Měl jsem vystřelit razantněji.

Asi cítíte, že šance vybojovat si místo v kádru tady je...

Samozřejmě. Věřím, že zůstanu a že dám hodně gólů. Jak jsem řekl, tentokrát jsem mnohem motivovanější. Proto jsem tady.

Jak se vám trénuje pod vedením Pavla Vrby?

Musím říct, že mě opravdu posouvá dopředu. Ale myslím si, že ode mě očekává víc. Takže mu i já chci odevzdat více.

Jeden ze tří gólů, které jste zatím v rámci letošní přípravy za Baník vstřelil, padl do sítě slavného Celtiku. Na tento gól asi nezapomenete, viďte...

Samozřejmě. Na videu jsem ho viděl už snad více než stokrát. Presovali jsme a získali jsme míč. Měl ho Peťa Jaroň, tak jsem mu rukou ukázal, ať mi to pošle za obranu. Utíkal jsem a věděl jsem, že ten balon doženu. Viděl jsem brankáře a věděl jsem, že si myslí, že vystřelím levačkou. Proto jsem si balon přehodil zpět na pravou, a pak jsem vystřelil.

Stanovil jsme si třeba sám pro sebe nějaký individuální cíl pro nadcházející sezonu?

Ano. Góly, góly, góly. Aspoň dvacet.

V Česku už působíte téměř čtyři roky. Byl jste na hostování v několika klubech. Dokážete už vyjádřit, co pro vás znamená Baník?

Baník je pro mě téměř vším. Začínal jsem tady už v dorostu a miluju to tady. Líbí se mi, jak se tady pracuje. Hrál jsem už v několika týmech, vždycky naplno, ale hrát za Baník je pro mě ještě něco úplně jiného a chci mu odevzdat vše. Ať to vyjde.

Vraťme se ještě ke gólu, který jste vstřelil Celtiku. Zažil jste už někdy podobný pocit a radost, jako po tomto gólu?

Ano. Bylo to za reprezentaci do dvaceti let. V zápase proti Ukrajině na mistrovství světa, které se hrálo tady v Polsku v roce 2019. Potřebovali jsme vstřelit jeden gól k postupu do dalšího kola. A já ho vstřelil. Bylo to silný moment. Ale přeju si, abych ten nejhezčí moment prožil tady v Baníku.