Jan Laštůvka: Návrat do Baníku? A proč ne!

Kdo by si ho nepamatoval. Brankář Jan Laštůvka vychytal v roce 2004 s Baníkem poslední mistrovský titul a dnes je to už neskutečných dvanáct let, co je z Ostravy pryč. "Když mi to teď říkáte, tak si člověk uvědomuje, jak neuvěřitelně rychle to uběhlo," řekl Jan Laštůvka (na snímku ve dvojici s kamarádem a příležitostným tréninkovým sparingpartnerem Pavlem Srníčkem).

Karvinský rodák po odchodu z Baníku zakotvil až na krátké pauzy na Ukrajině, kde momentálně hájí barvy Dněpru Dněpropetrovsk. Na webu nyní přinášíme úryvek z jeho obsáhlého rozhovoru, který vyšel v sobotním magazínu k utkání Baníku se Slováckem.

Sledujete i po těch letech dění v Baníku?

Jasně že sleduju. Vlastně jsem ho nikdy nepřestal sledovat. Nejdříve jsem udržoval kontakt s klukama z mančaftu, ale jak se to potom rozprchlo, už to bylo samozřejmě složitější. Ale pořád znám spoustu lidí, kteří se kolem klubu pohybovali, pohybují. Určitý přehled mám. Stejně tak pořád sleduju i karvinský fotbal.

Jak dneska po dvanácti letech vzpomínáte na mistrovskou sezonu 2003/2004?

Připadá mi to, jakoby to bylo včera. Člověk si uvědomí, že ten čas strašně letí. Dvanáct let to je šílená doba, vůbec mi to tak nepřijde. Já jsem tehdy ani nebyl v Baníku dlouho. Přišel jsem z Karviné, ale trenér Jarabinský se mi nebál dát brzo příležitost v áčku, za což jsem mu vděčný. A podržel mě, i když jsem občas něco zkazil. Mužstvo tehdy bylo perfektně vyladěné, všechno si to sedlo, chytil se Marek Heinz. Spousta kluků měla životní formu. No a samozřejmě fanoušci. Vyprodané stadiony, dvacetitisícové návštěvy, to vám běhal mráz po zádech. To se skoro nedalo prohrát. Doufám, že jednou se na Bazaly ligový fotbal ještě vrátí. Jinak by to byla pro celou Ostravu strašná škoda. Bazaly jsou nádherný stadion. K Ostravě neodmyslitelně patří.

Který zápas vám nejvíc utkvěl v pamětí?

Já mám skoro vlastně celou sezonu spojenou do jednoho velkého zápasu. Ale nevypíchnout utkání na Letné proti Spartě, to by nešlo. Tuším, že tenkrát tam z Ostravy přijelo kolem čtyř tisíců diváků. Já jsem v takové atmosféře v životě nehrál. Dodnes si pamatuju, že když náš kotel začal fandit, člověku naskakovala husí kůže. Tehdy nás před utkáním na Spartě všichni pasovali do role obětního beránka. Že si na nás Sparta pochutná, smaže bodovou ztrátu a my půjdeme dolů v tabulce. Jenže to skončilo 1:1 a už jsme začínali věřit, že bychom v té sezoně mohli uhrát nějaký pořádný výsledek. Dokázali jsme si, že se Spartou můžeme v tabulce měřit jako rovný s rovným.

Dokážete si představit, že byste se někdy do Baníku vrátil?

A proč ne! Nic neslibuju, ale nic nezavrhuju. Na Ukrajině mi po sezoně končí smlouva. Co bude v létě, teď opravdu nevím. Rýsují se nějaké nabídky ze zahraničí a přiznám, že bych ještě aspoň rok, dva chtěl někde venku chytat. Finanční možnosti tam jsou přece jen někde úplně jinde. Ale vůbec bych se nebránil časem ani možnosti hrát zase za Baník, když by tady o mě byl zájem.

A to by vám nevadilo, ani kdyby hrál druhou ligu?

Rozhodující je, aby to celé mělo hlavu a patu a nějaký smysluplný směr. Věřím, že když organizace bude fungovat, jak má, Baník se po roce vrátí zpátky do ligy. Baník bude Baníkem i ve druhé lize, věřím tomu. Asi se to všechno mělo stát, aby klub prošel nějakou očistou a začal zase fungovat na zdravých základech. Navíc jsou tu fanoušci, a ti Baník ani ve druhé lize stoprocentně nenechají ve štychu. Jsem přesvědčený, že klub z té několikaleté krize může vyjít silnější.