Jakub Markovič: Pořád jsem musel být na špičkách

V Mladé Boleslavi vychytal svou pátou letošní prvoligovou nulu. A nedostal ji zadarmo, musel znovu předvést několik těžkých zákroků, třeba ten proti domácímu Kušejovi, který proti němu byl v prvním poločase úplně sám. JAKUB MARKOVIČ si však po utkání nejvíce považoval jiného, ne tak nápadného, ale jak se ukázalo, dost možná klíčového zásahu.

Jak těžký zápas to pro vás v Mladé Boleslavi byl?

Boleslav byla nebezpečná, musel jsem být velkou část zápasu na špičkách, protože jsme věděli, že Boleslav to hraje na rychlé protiútoky. Že si to nebudou komplikovat. Zvláště, když měli v týdnu pohár. Měl jsem spoustu věcí na řešení, byl to jeden ze zápasů, kdy jsem byl pořád v nějakém permanenci.

Získaný bod berete?

S klukama i s trenéry jsme si před zápasem říkali, že do Boleslavi jedeme pro vítězství. Tak jsme byli nastavení. Když se na to ale podívám zpětně, myslím, že ten bod musíme brát. Byl zasloužený. Mohli jsme vyhrát i prohrát, šance byly na obou stranách.

Kdy vám bylo v brance nejhůř? Která z těch situací před vámi byla pro vás nejtěžší?

Při jednom tom centru na zadní tyč, kdy mi tam někdo hlavičkoval, ani nevím, kdo to byl. Trefil mi to do ruky. To byla asi jejich největší šance. Nevybavuju si větší. 

A co šance Vasila Kušeje z první půle? Šel na vás úplně sám...

Do poslední chvilky jsem čekal, co vymyslí. Jestli mě bude chtít obstřelit, nebo mě jen propálit. Naštěstí to dopadlo tak, že jsem ho vychytal.

Před minulým reprezentačním srazem jste obdržel pozvánku do národního týmu. Cítíte se pořád v reprezentační formě?

Cítím se pořád stejně dobře. Před reprezentací, i po ní. Pořád stejně. Baníku se daří, jsem toho součástí, nemám důvod cítit se nějak špatně. 

Nebyl jste trochu zklamán, když se vaše jméno před tímto srazem objevilo jen mezi reprezentačními náhradníky?

To je čistě na trenérech, beru to, jak to je. Jsem teď mezi náhradníky, z ničeho nejsem zklamaný. Ten minulý sraz mě určitě zase nějak posunul, s trenérem gólmanů Radkem Černým jsem si měl co říct, tréninky s ním byly zase trochu jiné a já jsem se snažil vzít si z nich něco pro sebe i do Baníku.